Bobinka

Bobinku jsme původně měli jen přepravit od slečny, která na ní již neměla čas do nové rodiny. Bohužel nový majitelé si po zjištění všech okolností koupi Bobinky rozmysleli. Jednalo se o fretečku, která byla zavřená v nějaké kůlně, krmená rohlíkem a chlebem máčeném v mléce a (cituji) občas jí bylo dopřáno něco lepšího v podobě psí konzervy, že se jednalo o pochybnou značku, která okolo masa snad ani neprošla, nemusím dodávat. Po té co slečnu kousla se jí nikdo již nevěnoval.

Naštěstí pro Bobinku měla slečna alespoň trochu rozumu a fretečka byla předána nám.

Po prvních několika nedůvěřivých kousnutí se Bobinka mohla začít učit jíst granule a maso, pít z napáječky, poznávat další fretky a hlavně důvěřovat lidem.

Po nějaké době se na Bobinku přijeli podívat zájemci, informováni o tom, že občas kouše i více. Bobinka dokonale překvapila hlavně mě a okamžitě si vlezla na ruku a ani se nepokusila kousnout. Bylo rozhodnuto.

Z Bobinky (teď již Bettynky) se stala pražačka a má skvělou milující rodinu a kámoše na lumpačení.